Aktuální akce
Připravované tábory
Jsme na facebooku
Login

Přírodní rezervace Smrk

(CHKO Beskydy)

PR Smrk byla vyhlášena v roce 1996, v roce 2004 pak proběhlo rozšíření na současných 337,68 ha, což je více než dvojnásobek původní rozlohy. Rezervace zahrnuje vrcholové a podhřebenové porosty na jihovýchodních a severozápadních svazích hory Smrk (1276 m n. m.), asi 3,5 km jihozápadně od obce Ostravice (49°29'N, 18°22'E). Nadmořská výška činí 890-1276 metrů. Území spadá do oblasti mohutného vývoje godulských vrstev. Severní svahy jsou pokryty balvanitou sutí, jižní hlinitějším pláštěm zvětralin. Půdní pokryv tvoří ve vyšších partiích podzoly, níže pak skeletovité kambizemě. Dominantní dřevinou stromového patra je smrk ztepilý s vtroušeným jeřábem ptačím, v nižších partiích místy převažuje buk lesní s vtroušenou jedlí bělokorou a javorem klenem. V přirozených částech porostů se zachoval vzácný horský ekotyp původního beskydského smrku, který vyniká velikostí a úzkou štíhlou korunou (Jaskula a kol. 2004).

Pokud skloníme pohled z korun stromů o něco níže, směrem k bylinnému patru, uvidíme zejména třtinu chloupkatou a biku lesní, na okrajích lesních cest pak můžeme zahlédnout třeba i bílé kvítky sedmikvítku evropského či statný tmavě modře kvetoucí oměj tuhý moravský. Ten roste jen v západních Karpatech a je silně jedovatý, ostatně jako všechny naše oměje.

Rozsáhlý lesní komplex poskytuje útočiště spoustě druhů živočichů, zejména ptáků. V borůvčí můžeme při troše štěstí spatřit jeřábka lesního, vyjímečně i velmi vzácného tetřeva hlušce. Pralesovité porosty s odumírajícími stromy vyhledává puštík bělavý, který pro hnízdění potřebuje větší dutiny či torza stromů. Ve smrčinách ze stromů vybírá larvy kůrovců datlík tříprstý, o něco níže, v jedlobukovém stupni, pak potkáme spíše datla černého a vzácně i strakapouda bělohřbetého. Nad korunami stromů občas zakrouží i majestátní orel skalní, vládce beskydské oblohy. Tiché a lidmi zřídka navštěvované území pravidelně navštěvuje rys ostrovid, ale čas od času se sem zatoulá i medvěd hnědý či vlk.

Severní úbočí Smrku utrpělo v 80. letech odlesněním poté, co odumřela větší část porostů, oslabených imisemi a velkým teplotním zvratem na Silvestra roku 1978. Na imisní holiny a bývalé pastviny byla v minulosti vysazována borovice kleč, místy též smrk pichlavý. Právě kleč v současné době silně expanduje, znemožňuje obnovu původním dřevinám a borůvčí. Ustupují druhy řídkých vysokohorských lesů, ať už se jedná o byliny (např. bojínek alpský, podbělice alpská, mochna zlatá) či bezobratlé (zejména drobný motýl makadlovka Caryocolum cassella, která byla v ČR poprvé objevena právě na Smrku v roce 1994).

Nejvíce ohrožení jsou lesní kurové (jeřábek lesní a tetřev hlušec), jelikož výrazně ubývají porosty s jeřáby, vrbami a borůvčím, na které jsou tyto druhy úzce vázány. Proto ve spolupráci se správou CHKO Beskydy provádíme na vybraných místech výřez nepůvodních dřevin (borovice kleče a smrku pichlavého). Díky prosvětlení porostů tak dostanou prostor semenáčky smrků, jeřábů i klenů, které by jinak živořily zastíněny klečovým houštím. Více se pak daří i borůvčí, takže jeřábci, tetřevi i medvěd zde pak v létě naleznou prostřený stůl.

Seznam použité literatury:
JASKULA a kol. (2004). Chráněná krajinná oblast Beskydy. In: WEISSMANNOVÁ, H. a kol.: Chráněná území ČR - Ostravsko, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.
PROCHÁZKA J. (2009). Srovnání taxocenóz a vertikální stratifikace letové aktivity kůrovců (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae) v tvrdém luhu a horských jedlobučinách. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta.
http://nature.hyperlink.cz/Beskydy/Smrk.htm

Jiří Procházka, 29. 12. 2012
Kontakt na správce stránek, S obsahem těchto stránek je možné nakládat dle licence CC v. 3.0.